| English | Čeština | Magyar | Français | Español | Deutsch |
V průběhu září 2023 bylo napadeno několik subjektů, které se aktivně podílejí na válečné propagandě, zejména v Rusku, na Ukrajině a v České republice. K přímým akcím byla využita metoda “vynucené evakuace” (1) Udeřeno bylo na níže uvedené cíle (2):
- TASS = Informační tisková agentura Ruska
- Moskevský Kreml = oficiální sídlo prezidenta Ruské federace
- Ukrinform = Národní tisková agentura Ukrajiny
- MAFRA, a.s. = největší česká mediální společnost
- Riot Over River Fest = festival poskytují prostor propagandě iniciativ podporujících ukrajinskou armádu
Tito váleční propagandisté mají různé úhly podhledu, ale se stejným nasazením se snaží přesvědčit své “publikum” o údajné potřebě aktivně podporovat válku i za cenu hromadných úmrtí a jiného utrpení, které válka přináší. Jak prohlašují naši anarchističtí soudruzi v tzv. Itálii:
„V této hybridní válce jsou média nedílnou součástí válečného aparátu! (…) Informační válka je především válkou proti našim mozkům, jejímž cílem je získat nás do svých řad a zaplést nás tím, že nás přesvědčí, že tento masakr je nejen nevyhnutelný, ale také spravedlivý a výhodný. Proto je třeba jasně říci, že ti, kdo jsou za tuto informační válku odpovědní, jsou nedílnou součástí válečné mašinérie, a mělo by se s nimi tak zacházet.“ (3)
Přímé akce proti strůjcům válečné propagandy jsou důsledek znepokojení o budoucnost lidstva a světa obecně. Jde o podobné znepokojení, které vyjádřují také anarchistické skupiny z tzv. Slovinska a Chorvatska ve svém prohlášení, kde uvádějí:
„Znepokojení mnoha lidí na celém světě je živeno tvrdohlavými válečnými proklamacemi na obou stranách fronty. Oficiální řečníci vládnoucí třídy, která předsedá oběma stranám války, běžně evokují možnost jaderného armagedonu a nutnost nacionalisticky motivované militaristické obrody v příslušných geografických oblastech. Všechny válečné strany se usilovně snaží vnutit své pravdy obyvatelstvu, kterému vládnou, a světu obecně. Přesto se stejně jako ve většině jiných válek najde mnoho lidí, kteří se rozhodnou rozkazy velitelů na obou stranách neplnit a často tak činí s rizikem, že budou zesměšněni, stigmatizováni, cenzurováni, kriminalizováni, uvězněni nebo jinak poškozeni.“ (4)
Zakládním propagandistickým nástrojem všech stran podporujících válku, je šíření demagogického tvrzení, že je nutné přijmout a podporovat válku malé intenzity a tím zamezit budoucí válce velké, světové, globální, jaderné. Pod pláštíkem stejného podvodu jsou do války mobilizováni proletáři v Rusku i na Ukrajině. Stejné propagandy využívá USA, NATO, evropské demokracie a dokonce i někteří stoupenci krajní levice a anarchismu. Všichni operují na stejném terénu válečné propagandy a nesou spoluvinu na válečných masakrech, protože podpora války mezi státy nikdy nepřináší mír. Naopak, vede to vždy k eskalaci brutalizace, případně jen k dočasné pauze, která mocnostem slouží k přípravě na další a ještě brutálnější válečnou agresi. Jak trefně poznamenávají francouzky mluvící anarchisté:
„Každá kapitalistická válka vyžaduje vytvoření posvátných svazů za takovým a takovým státem nebo buržoazní frakcí, jinými slovy rozpuštění naší třídy v “lidu”, sjednoceném (a poslušném) za vlajkou.“ (5)
Ve stejném duchu argumentuje také Komunistická levice, když tvrdí, že
„Ve skutečnosti se každý stát, každý buržoazní režim – lhostejno, zda „demokratický“ nebo „totalitní“ – nemůže ve snaze mobilizovat masy k obraně národního hospodářství a k obraně režimu samotného omezit na represivní prostředky; musí je motivovat ideologicky, jakož i ekonomicky a sociálně, aby se na této obraně aktivně podílely.“ (6)
Ideologická motivace k válečnému úsilí je ústřední podstatou válečné propagandy. Je potřeba ji napadat, zesměšňovat, blokovat její oběh, sabotovat její centra. Proto byli vybrány jmenované cíle a proto budou následovat další přímé akce, aniž by došlo k černobílému vnímání reality. Střízlivý pohled na realitu odrývá fakt, že vražedná válečná propaganda nepřichází pouze z Kremlu, ale také ze strany demokratických států. Zde je možné znovu citovat francouzky mluvící anarchisty, kteří uvádějí:
„Západoevropská média, rozpoutávající obsedantní statistiku “Covid”, se okamžitě vrhla na spoustu ošklivých každodenních detailů o ruské invazi, o kterých slyšíme méně, když jde o stejně nechutné zbrojní výkony “našich dobrých států”, “spřátelených” států (těch, kterým prodáváme zbraně) nebo Západem vedených koalic po celém světě.” (…) “Ukrajinský stát se prostě snaží přežít, a aby toho dosáhl, chce nás naučit, že nechtít obětovat své životy na jeho ochranu je čistá a jednoduchá zrada.“ (7)
Vůči reprodukci válečné propagandy však není imunní ani anarchistické prostředí, jak dokládá například citát prohlášení Solidarity Collectives, vydaného poté, co na frontě padl Sam Newey. „Budeme na něj vzpomínat jako na kamaráda, který si stál za svými názory a pocity a který se dokázal obětavě vrhnout před nepřátelskou palbu, aby ochránil ty v týlu.“ (8) uvádějí Solidarity Collectives a přiživují tím válečnou propagandu, která tvrdí, že masakry a zájemné vraždění na frontě slouží jako štít k ochraně životů mimo frontu. Je smutné, že takovou zhovadilost tvrdí lidé hlásící se k anarchismu aniž by si povšimli, že slouží jako potrava pro děla státu, který ve skutečnosti násilně brání lidem odejít a skrýt se před hrůzami války. Jejich zaslepenost je tak velká, že jsou schopni popírat, že se obětují pro stát, ikdyž slouží v jeho armádě, podléhají velení jeho úřadů, oblékají se do uniforem označených státní symbolikou Ukrajiny hned vedle černorudé symboliky anarchismu.
Pohled na padlého Sama vyvolává pocity lítosti nad zbytečnou ztrátou dalšího lidského života. Přestože se ho váleční propagandisté snaží vykreslit jako mučedníka, jeho úmrtí je spíše děsivým dokladem toho, kam až může válečná propaganda člověka dohnat.
Jak uvádějí anarchistické skupiny z tzv. Slovinska a Chorvatska ve svém prohlášení:
„Teprve tehdy, když je válka úspěšně zasazena do myslí lidí jako nutná, životaschopná, čestná a spravedlivá, dokonce radostná a dobrodružná, stává se také praktickou možností.“ (9)
A tak se lidstvo ponořuje hlouběji do dramatu války a denně sdílí nové zprávy o zabitých proletářích v armádních uniformách, kteří obětovali svůj život, protože je válečná propaganda přesvědčila o údajném smyslu takové oběti. Nelze než souhlasit s tím co uvádějí internacionalističtí revolucionáři „Válka byla vždy nástrojem reglementace k ovládání mas, ale také k omezování jednotlivce. Válka na Ukrajině není výjimkou, stejně jako další pokračující konflikty, které vidíme v Sýrii a Jemenu. Věřit, že jde o prostý konflikt mezi zdánlivě demokratickým národem a fašistickým utlačovatelem, je iluzí propagandy, která má rozměr sociálních médií. Zelenskij v tom všem není žádné neviňátko. Existuje spousta důkazů, že s otevřenou náručí vítal neonacisty. Zelenskij dokonce vedl SBU (ukrajinská bezpečnostní služba, vycvičenou CIA) k potírání opozice, ať už proruské, levicové nebo komunistické. To však neomlouvá Rusko a Putina, jak bylo zdokumentováno i u kontraktorů Wagner Group, plných neonacistů páchajících zločiny v Sýrii, Libyi a nedávno v Mali. Když k tomu všemu přidáme skutečnost, že NATO dodává zbraně, provádí výcvik a aktivně podněcuje otevřeně fašistické skupiny, jako je prapor Azov, je celý obraz zástupné války připomínající studenou válku kompletní. Kdo platí náklady takové války? Ti muži, kteří jsou násilně odvedeni, ty ženy a děti mrtvé pod troskami, ti, kteří jsou pohřbeni v masových hrobech, ti, kteří věří propagandě války vedené pod mytologickou záminkou, zatímco hlavy jsou odvráceny od skutečné strategie mocností.“
Ještě před tím než přímé akce proti válečné propagandě budou odsouzeny jako nezodpovědné a necitlivé odmítání sebeobrany lidí napadených imperiální armádou, je na tomto místě nutné zdůraznit následující. Útočit na válečnou propagandu neznamená odjímat lidem právo na sebeobranu. Je to ale právě válečná propaganda, která vytváří vylhaný příběh o tom, že armáda toho či onoho státu slouží k obraně obyvatel kterým státy vládnou. Článek ukrajinského anarchisty Saši Kalužy to vysvětluje jasně:
„Cílem ukrajinského státu a jeho vojenských struktur v této válce je udržet si moc, cílem ruského státu a jeho vojenských struktur je moc převzít. Účast anarchistů ve strukturách kteréhokoli z těchto států nijak neulehčuje situaci lidem žijícím na Ukrajině, kteří trpí válkou mezi dvěma státy. Všechna slova o armádě, která brání lidi, společnost a jejich zemi, jsou jen součástí státní propagandy, což dokazují i dějiny. Válku je možné zastavit pouze tím, že se postavíme proti oběma státům.“ (10)
Německy mluvící anarchisté hovoří v podobném duchu, když uvádějí:
„Ukrajinská vládnoucí třída je tak sebevědomá, že jde tak daleko, že rozdává obyvatelstvu zbraně, aniž by se obávala, že se obrátí proti ní, ačkoli tamní dělníci (stejně jako u nás) k tomu mají všechny důvody. Nejde jen o to, že se proletariát vyzbrojuje, ale i o to, co s těmito zbraněmi dělá (…) Nic se nezdá být svůdnější než volání po vlajkách na obranu národa, které je nakonec vždy obranou buržoazie určitého území.“ (11)
A vskutku, je to především buržoazní projekt a státní zájmy za které proletáři ve válce prolévají krev, ikdyž nám válečná propaganda nalhává, že jde o obranu “lidu” před agresí armády z opačné strany válečné linie. ICG na toto téma hovoří jasným jazykem, když tvrdí:
„Mezi vykořisťovatelem a vykořisťovaným nemůže existovat žádná jednota, která by neprospívala vykořisťovateli. Jakákoli společná fronta, nebo kritická podpora jednoho tábora proti druhému pomáhá buržoazii proti proletariátu.“ (12)
Stejné sdělení jen jinými slovy popsala také reakce Londýnské mezinárodní anarchistické skupiny v průběhu první světové války.
„Producenti společenského bohatství, manuální a intelektuální proletáři, lidé emancipované mentality, jsme ve skutečnosti i ve vůli lidé bez vlasti. Kromě toho je vlast pouze poetickým názvem pro stát. Protože nemáme co bránit, dokonce ani nabyté svobody, které nám stát nemůže dát, odmítáme pokrytecké rozlišování útočných a obranných válek. Známe jen války vedené mezi vládami, mezi kapitalisty, za cenu životů, bolesti a utrpení jejich poddaných. Současná válka je toho názorným příkladem.“ (13)
Toto nejsou víc jak sto let stará slova, která by snad nesouvisela se současnou realitou. I dnes se ozývají podobné hlasy. Například v diskuzi na facebooku Solidarity federation (SolFed) jeden z příspěvatelů uvádí:
„Ukrajina je možná méně imperialistická a její armáda méně drsná, ale co její spojenci jako USA? Západ evidentně využívá Ukrajinu jako zástupnou válku. (…) Válka sama o sobě neskončí, dokud budeme podporovat jednu stranu. Musíme se postavit proti válce jako takové a proti veškeré tyranii, která je s ní spojena. Z historického hlediska nepřinesla podpora války ze strany anarchistů nic dobrého.“ (14)
Antimilitarističtí anarchističtí soudruzi v Itálii správně poukazují stejným směrem:
„Nemůžeme mlčet o některých zásadních věcech, když víme – aniž bychom to potřebovali připomínat – jak je pohodlné mluvit stranou od bomb. Ale právě proto, že některé debaty se stávají téměř nemožnými, když je válka doma, je třeba klást otázky jasně tam, kde je ještě klást lze. (…) Naše váha jako internacionalistů je tak malá, že by bylo škoda klást na misku vah špatné myšlenky. Spolupráce s ukrajinským státem proti ruské invazi a snaha vybojovat si v rámci této spolupráce autonomii jednání je podle našeho názoru vážnou chybou. Nejen proto, že přispívá k pokračování války, ale také proto, že svévolně bojuje jménem NATO a západního kapitalismu.“ (15)
Takže aby bylo jasno. Nejde o to hanit někoho za to, že se ve válce brání. Jde o to demaskovat a bořit mýtus, který stát a jeho armádu vykresluje jako součást sebeobranné infrastruktury. Proto zde je na místě znovu citovat anarchistické skupiny z tzv. Slovinska a Chorvatska:
„Podporujeme lidskou sebeobranu a považujeme ji za nedílnou součást bojů na obranu již dosažených sociálních, politických a jiných výdobytků nebo při vytváření podmínek, v nichž lze těchto výdobytků dosáhnout. Taková sebeobrana pro nás znamená soubor mnoha různých činností prováděných způsobem, který umožňuje autonomní politickou, sociální, ekonomickou a bojovou praxi v souladu se zásadami antiautoritářské sebeorganizace. I když může mít podobu organizovaného ozbrojeného boje, je antimilitaristická v tom smyslu, že je založena na dobrovolném zapojení, nenárokuje si žádnou autoritu nad nebojujícím obyvatelstvem a jeho konečným cílem je rozpuštění státu a systému, který ke své reprodukci potřebuje válku i vojenské struktury. (…) Podle toho, co jsme doposud byli schopni pochopit o armádě, u konfliktu na Ukrajině nevidíme zapojení jako součást ozbrojených sil ukrajinského státu nebo ve vojenské koalici pod jeho velením jako odpovídající jakémukoli modelu antiautoritářského sebeorganizace, který si dokážeme představit. Chápeme a respektujeme podnět mnoha lidí k sebeobraně, který je vedl k rozhodnutí připojit se k ozbrojenému boji proti invazním silám. Ale aby tak učinili jako součást národní armády nebo jako její zmocněnec a pod velením jejích důstojníků, to není anarchistickou politikou a nelze to formulovat jako anarchistickou politiku. (…) Pokud mluvíme o válce, je to na základě skutečnosti, že válka je vetkána do každodenní sociální struktury naší geografie. Je to proto, že jsme stále ovlivněni důsledky té, která se odehrála v živé paměti. A ano, někteří z nás ji zažili v podobě bomb padajících na města, kde jsme žili, v podobě mobilizovaných rodinných příslušníků, v podobě přátel, kteří dezertovali z vojenských sil, v podobě nás samotných, kteří jsme se stali uprchlíky nebo ekonomickými migranty a hledali způsob, jak si vytvořit nový život v novém prostředí.“ (16)
Podobné znepokojení projevují také anarchistické skupiny v tzv. Itálii, když uvádějí:
„Považujeme za závažnou a znepokojující skutečnost, že někteří soudruzi na Ukrajině i jinde mohou podporovat kyjevskou vládu a “ukrajinský odpor” ekonomicky, propagandisticky a dokonce i vojensky, aniž by o tom řekli jediné slovo. Z historického hlediska, již od první světové války, je tento druh slepoty dítětem intervencionismu, téže morální zkázy, která po první světové válce otevřela dokořán dveře nástupu fašismu.
Mediální paralela mezi “ukrajinským odbojem” a partyzánským bojem proti nacismu (a s osvobozeneckými partyzány obecně) je historicky, politicky i eticky nepřijatelná. Pomineme-li hluboké rozdíly v historickém kontextu (a ten malý detail, kterým je přítomnost neonacistických skupin v ukrajinské armádě…), nepřijatelnost paralely souvisí právě se vztahem mezi prostředky a cíli, tj. s tím, za co a jak se bojuje. (…) Účast v partyzánském ozbrojeném boji byla svobodná a dobrovolná, zatímco na Ukrajině platí stanné právo a ti, kdo odmítnou bojovat, končí ve vězení. Politicko-vojenská autonomie partyzánských formací souvisela také s použitými bojovými prostředky: pušky, kulomety, ruční granáty a zápalné bomby mohly být použity bez centralizovaného donucovacího aparátu, zatímco bezpilotní letouny napojené na satelit, raketomety, tanky a rakety dlouhého doletu odrážejí a odkazují na přesnou hierarchii velení, kterou je hierarchie NATO.
Účast některých anarchistů a levicových bojovníků v probíhající válce proto znamená, že jsou zařazeni do stejné hierarchie: poslušnost rozkazům, zaměření na západní zpravodajské služby, podřízenost vysoce represivní vládě a zájmům mezinárodního kapitálu. Takové přitakání sestavě NATO znamená zřeknutí se všech revolučních a internacionalistických perspektiv. V neposlední řadě toto členství v etické rovině znamená odložení veškeré kritiky autoritářské, represivní a protiproletářské politiky kyjevské vlády.“ (17)
Je třeba to říci jasně. Zde nejde jen o jakési poměřování toho, co je správně nebo dokonce nečinné moralizování z bezpečného povzdálí. Jde především o tom být aktivními činiteli změn. Protože válka sahá do různých sfér a částí světa, může být sabotována a podvracena kdekoli se zrovna nacházíme. Jak trefně uvádějí francouzky mluvící anarchisté:
„Revoluční sázkou nikdy nebude mír nebo návrat k “předválečné” situaci, ale přeměna imperialistické války v třídní válku proti vykořisťovatelům. Stejně tak otázka revolučního defétismu dává smysl pouze z internacionalistického hlediska: potřeba kapitálu být neustále ve válce a jeho schopnost ji vést se odehrává na světové úrovni, a nikoli pouze v daném divadle operací.“ (18)
Italsky mluvící anarchisté pokračují v podobném duchu:
„Soucítíme s našimi ruskými soudruhy, kteří útočí a sabotují Puntinovu vojenskou infrastrukturu, ale nejlepší způsob, jak být hoden jejich odvahy, rozhodně není útočit na Rusy také ze západu (což by znamenalo nasadit si na hlavu helmu NATO), ale stejně jako oni útočit na vlastní vládu.“ (19)
Text “Nebouj za “svou” zemi!” zase uvádí:
„Mírové demonstrace samy o sobě nemohou válku zastavit, pokud obyvatelstvo bude válku a všechny její důsledky nadále snášet. To je možné pouze tehdy, když se velká masa, pracující třída, obrátí proti válce. První světovou válku zastavilo povstání dělnické třídy proti válce, nejprve v Rusku v roce 1917 a o rok později v Německu. Ale to už je dávno. Dnes v Rusku nepanuje atmosféra masové vzpoury, ale katastrofální důsledky války mohou probudit spícího obra.“ (20)
Pamatujme, že proletáře žádný národ nesjednocuje a žádná válka nás nesmí rozdělit!
zdroje:
(1)Vynucená evakuace. Viz. návod zveřejněný na blogu s materiály SRB – Síť revolučních buněk https://revolucnibunky.noblogs.org/post/2017/09/22/vynucena-evakuace-navod/
(2) TASS – Informační tisková agentura Ruska https://en.wikipedia.org/wiki/TASS
Moskevský Kreml – oficiální sídlo prezidenta Ruské federace https://cs.wikipedia.org/wiki/Moskevský_Kreml
Ukrinform – Národní tisková agentura Ukrajiny https://en.wikipedia.org/wiki/Ukrinform
MAFRA, a.s. – největší česká mediální společnost https://cs.wikipedia.org/wiki/MAFRA …Více informací o tomto incidentu je zde: Mafra vyklidila sídlo kvůli oznámení o výbušnině, hrozba se nepotvrdila https://www.idnes.cz/praha/zpravy/medialni-skupina-mafra-andel-email-vyhruzka-bomba-policie.A230927_115537_praha-zpravy_vank
Riot Over River Fest https://www.facebook.com/events/1561831647632164/ = festival poskytují prostor propagandě iniciativ podporujících ukrajinskou armádu. Na tomto ročníku válečnou propagandu šířila například Anarchistická federace (AFed) https://www.afed.cz/, Salé distribuce http://saledistro.org/, dále ABC-Bělorusko https://abc-belarus.org/ a Solidarity Collectives https://www.facebook.com/SolidarityCollectives/
(3) Sabotujme válku. Výzva k mezinárodní a internacionalistické mobilizaci proti válce na Ukrajině https://antimilitarismus.noblogs.org/post/2023/09/19/sabotujme-valku-vyzva-k-mezinarodni-a-internacionalni-mobilizaci-proti-valce-na-ukrajine/
(4) Your Wars – Our Dead – Contribution to a debate on War and Militarism https://theanarchistlibrary.org/library/federation-for-anarchist-organizing-your-wars-our-dead
(5) Proti všem válkám… kromě “spravedlivých” válek? O pustošení menšího zla a antiimperialismu v anarchistických kruzích https://antimilitarismus.noblogs.org/post/2023/02/24/proti-vsem-valkam-krome-spravedlivych-valek-o-zkaze-kterou-v-anarchistickych-kruzich-zpusobuje-princip-mensiho-zla-a-antiimperialismus/
(6) https://komunistickalevice.info/
(7) Proti všem válkám… kromě “spravedlivých” válek?
O pustošení menšího zla a antiimperialismu v anarchistických kruzích https://antimilitarismus.noblogs.org/post/2023/02/24/proti-vsem-valkam-krome-spravedlivych-valek-o-zkaze-kterou-v-anarchistickych-kruzich-zpusobuje-princip-mensiho-zla-a-antiimperialismus/
(8) https://www.facebook.com/SolidarityCollectives/ 8. září 2023
(9) Your Wars – Our Dead – Contribution to a debate on War and Militarism https://theanarchistlibrary.org/library/federation-for-anarchist-organizing-your-wars-our-dead
(10) Anarchistická organizace v době války a krize – Saša Kaluža https://antimilitarismus.noblogs.org/post/2023/02/12/anarchisticka-organizace-v-dobe-valky-a-krize-sasa-kaluza/
(11) Proti válkám kapitalismu je naší odpovědí sociální válka https://panopticon.blackblogs.org/2022/03/02/gegen-die-kriege-des-kapitalismus-lautet-unsere-antwort-sozialer-krieg/
(12) [GCI-ICG] Neměnnost revolučního postoje k válce – Význam revolučního defétismu https://www.autistici.org/tridnivalka/gci-icg-nemennost-revolucniho-postoje-k-valce-vyznam-revolucniho-defetismu/
(13) Reakce Londýnské mezinárodní anarchistické skupiny na Manifest šestnácti (duben 1916)
(14) https://www.facebook.com/SolFed/
(15) “Des idées pour la récréation?”, březen 2022, překlad z italštiny z anarchistických stránek ilrovescio.info, v revue Guerre à la Guerre n°2, červen 2022 (dosud není k dispozici v PDF, shrnutí na https://sansnom.noblogs.org/archives/13780, kontakt: lapaixlaguerre@riseup.net).
(16) Your Wars – Our Dead Contribution to a debate on War and Militarism Federation for Anarchist Organizing https://theanarchistlibrary.org/library/federation-for-anarchist-organizing-your-wars-our-dead
(17) Sabotujme válku. Výzva k mezinárodní a internacionalistické mobilizaci proti válce na Ukrajině https://antimilitarismus.noblogs.org/post/2023/09/19/sabotujme-valku-vyzva-k-mezinarodni-a-internacionalni-mobilizaci-proti-valce-na-ukrajine/
(18) Proti všem válkám… kromě “spravedlivých” válek? O pustošení menšího zla a antiimperialismu v anarchistických kruzích https://antimilitarismus.noblogs.org/post/2023/02/24/proti-vsem-valkam-krome-spravedlivych-valek-o-zkaze-kterou-v-anarchistickych-kruzich-zpusobuje-princip-mensiho-zla-a-antiimperialismus/
(19) Guerra, crisi e anarchia https://lanemesi.noblogs.org/post/2023/03/19/guerra-crisi-e-anarchia/
(20) zdroj: Nebouj za “svou” zemi! https://subverze.noblogs.org/post/2022/07/23/nebojuj-za-svou-zemi-international-perspectives/
