Překladatelské kontra-síť Contra Info, která je podepsaná pod následujícím mini textem, začala jako „pokus překládat a rozšiřovat jednak zprávy o pokračujících sociálních bojích v Řecku do co nejvíce jazyků, jednak informace z mezinárodní reality sociální války do řečtiny“. Dnes, po více … Continue reading →

Přinášíme leták od řeckých soudruhů, který je sice z března 2012, avšak s ohledem na rekordní volební úspěch fašistické strany Zlatý úsvit, je téma nacionalismu, rasismu a parastátních bojůvek, ke kterému se soudruzi ve svém letáku vyjadřují, stále aktuální (a … Continue reading →

Dým nad centrem Athén, vypáleným v neděli 12. února 2012, se už možná rozplynul, srážka řeckého proletariátu s kapitálem však má k takovému konci daleko. Krátká reflexe událostí z víkendu 11.–12. února 2012 „Nic neskončilo. Všechno teprve začíná” nám připadá … Continue reading →

Překladem tohoto letáku od řeckých komunistických skupin Blaumachen a TPTG se znovu vracíme k prosincové vzpouře. Samotný leták byl šířen během třetího týdne třídních nepokojů, ale dostal se nám do rukou teprve velmi nedávno. Podle našeho mínění postihuje proletářský charakter mnohem lépe než pozdější společná analýza těchtýž skupin (“Jako zima o tisíci prosincích”), neboť jde hlouběji než ke konstatování (jak TV tvrdila ve svém vlastním analytickém textu), že se jednalo o proletářskou vzpouru a k jejímu popisu. Nicméně i on jen pojmenovává pravým jménem to, co už se děje, ale neukazuje proletářům, co budou nuceni udělat, aby “již nikdy nedošlo k návratu do normálu”, tedy perspektivu komunistické revoluce.

Continue reading →

19. 3. 2009 v 8 hodin ráno skupina anarchistů obsadila budovu na rohu třídy Patision a ulice Skaramaga v Aténách (přímo mezi Polytechnikou a Vysokou školou ekonomickou). Uvnitř začali ihned pracovat. Instalovali soundsystem a nad rušnou třídou Patision začala znít podvratná píseň Carmen v podání Marie Kallas (která se podle mnohých tvrzení v této budově narodila). Každou hodinou do budovy přicházeli další a další lidé, aby dali vzniknout nové komuně Patision. Její blog naleznete na pat61.wordpress.com. Zde publikujeme zakládající text komuny. Plně se hlásíme k revolučnímu hodnocení prosincové revolty, které v něm aténští soudruzi nastiňují. Na druhou stranu jsme kritičtí k jejich představě komuny jako základny pro nový život teď a tady. Komunizaci společenských vztahů nelze realizovat voluntaristicky kdekoli a kdykoli se nám zamane. Komunizace je produktem a součástí revolučního proletářského boje, je jednou z tváří diktatury proletariátu. Mimo tento boj pokusy o ni nutně degenerují v sociálně demokratickou koncepci obrany „rudých bašt“, ať už má podobu komun, dočasných autonomních zón nebo socialismu v jedné zemi. Takovéto ostrůvky imaginární komunizace jsou totiž jen kompromisem s kapitálem a samy svým obsahem dříve či později začínají nevyhnutelně reprodukovat kapitalistické vztahy. Zároveň však musíme říci, že v rámci procesu revolučního boje si povstalý proletariát vytváří podobná centra či základny, ale ta nesmí být cílem sama o sobě, nýbrž musí být zcela podřízena potřebám boje a vítězství světové sociální revoluce.

Continue reading →

Začátkem února v brzkých ranních hodinách skupina tří útočníků v kapucích a motocyklových helmách zaútočila na policejní stanici v aténské čtvrti Koridallos. Ze vzdálenosti 15 metrů vypálili po příslušnících speciální policejní stráže, kteří u budovy hlídkovali, 19 kulek a hodili po nich i granát, který bohužel nevybuchnul. Krátce nato se k útoku přihlásila skupina městských partyzánů Revoluční frakce (též se překládá jako Sekta revolucionářů nebo Revoluční sekta), která zavolala do jedněch místních novin a toto komuniké zanechala na hrobě Alexandrose Grigoropoulose. Policejní velení jím bylo zděšeno a prohlásilo, že se fakticky jedná o vyhlášení války policii. Přestože se v něm guerilla nepouští do širší sociální kritiky, otevřeně identifikuje represivní síly státu jako nepřátele proletářského hnutí, proti kterým je nutné v třídním boji nemilosrdně bojovat a vyhlašuje opravdový rudý teror, když dává policajtům na vybranou: buď svlékněte uniformy a přestaňte se zbraní v ruce bránit panství kapitálu, nebo neste důsledky v podobě mrtvých a zraněných ve vlastních řadách.

Continue reading →

Útoky tohoto druhu (tzv. útoky „kempinkovými plynovými bombami“, řecky jednoduše „gazakia“, nebo jako v tomto případě rozbíjení výloh, oken atp.) již nějakou dobu ve velkých řeckých městech probíhají. Mezi obvyklé terče patří banky, nadnárodní korporace, ambasády a podobně. Po útocích (které nadělají jen materiální škody) většinou následuje komuniké vysvětlující důvody, které za nimi stály. Tyto útoky existovaly již před prosincovou vzpourou, ale po ní jsou podle všech měřítek na vzestupu. Dříve se odehrávaly jen ve velkých městských centrech (Atény, Soluň), ale nyní k nim dochází v 9 až 15 městech po celém Řecku. Zde publikujeme komuniké k útoku na britský vzdělávací institut v Soluni, k němuž došlo 15. 4. 2009. Prohlášení dokumentuje, jak silně je nová městská guerilla svázána s prosincovou vzpourou a třídním hnutím, které ji přežilo. Byť nenabízí konkrétnější perspektivu a směr pro toto hnutí, krom vágního volání po „neustálé a všudypřítomné revoluční akci“, je více než sympatickým projevem proletářského teroru a osvěžujícím čtením ve srovnání s uplakanými reformisty z „anarchistické“ a vůbec levičácké scény v ČR, která se na státu pořád dožaduje nějakých práv a svobod.
Continue reading →

Níže naleznete první prohlášení okupace rektorátu Aristotelovy univerzity v Soluni (AUTh). Ta probíhá od 16. března 2009 a je namířena specificky proti pronajímání pracovních sil od agentur na vysokých školách i všude jinde. Byť se jedná o kritiku jedné z nejhorších forem vykořisťování imigrantů i proletářů pocházejících přímo z Řecka (skrytou za smlouvy o subkontraktech o subkontraktech atd.), na rozdíl od prosince 2008 radikálové již nejsou schopni tuto kritiku generalizovat a prohloubit. Povrchně ji sice vztahují ke svým vlastním životům, ale ani v nejmenším nenapadají podstatu celého problému – kapitál a námezdní práci. Jakoby se vykořisťování dělo jen v rámci pracovních agentur a jakoby šlo vykořisťování odstranit dodržováním zákoníku práce ze strany zaměstnavatelů. A jakoby pracovní agentury a pekarizace pracovních podmínek nebyly výsledkem potřeb kapitálu obecně. A ty lze odstranit jedině pokračováním v destrukci kapitalistických společenských vztahů, kterou započala prosincová vzpoura, a nikoli obhajobou „práv pracujících“ v rámci kapitalismu. Toto prohlášení zde tudíž publikujeme spíše jako doklad slabin hnutí, počínajícího rozporu mezi radikální formou akcí a obsahem směřujícím k reformismu. Continue reading →

V sobotu 21. 3. 2009, zhruba v 13:00, se vzbouřili vězni ve věznici Chania na Krétě. Jen o několik málo hodin později (17:00) vyrazila k věznici z města Chania improvizovaná solidární demonstrace. Došlo ke krátkému obsazení místního rádia a k odvysílání solidárních poselství. Další solidární demonstrace se odehrála v neděli po obědě. Ve věznici s oficiální kapacitou 70 lidí se tou dobou nalézalo 157 vězňů. K dispozici měli jen 108 postelí (takže dva až tři se museli dělit o jedno lůžko), jeden záchod na 57 lidí a žádnou teplou vodu. Jakožto komunisté jednoznačně podporujeme boj našich třídních bratrů proti otřesným životním podmínkám a státnímu terorismu v podobě vězeňství. Zároveň však musíme konstatovat, že jejich prohlášení je dalším dokladem, že proletářské hnutí v Řecku začíná pozbývat svoji podvratnou sílu. Do vězeňské vzpoury již totiž nepřináší moment kritiky věznice a postavení vězně jako takových a už vůbec ne onoho velkého kapitalistického vězení, kterým je „život na svobodě“.

Continue reading →