Výzva: Dny mezinárodní solidarity s dezertéry

Zdroj: https://antimilitarismus.noblogs.org/post/2022/11/18/vyzva-dny-mezinarodni-solidarity-s-dezertery/

Válka na Ukrajině pokračuje se všemi negativními důsledky pro velkou část světa. Pokračují však také akty dezerce a vyhýbání se odvodům, což by v případě masového rozšíření mohlo významně přispět k ukončení války. Anarchisté z regionu střední Evropy proto uveřejňují tuto výzvu k organizování aktivní podpory dezertérů. Ať žijeme kdekoli, udělejme z každého dalšího dne, den mezinárodní solidarity pracující třídy a odporu proti válce. Organizujme se na pracovištích, ve školách i v ulicích s cílem posílit vliv dezerce. Bojujme za důstojné podmínky pro všechny, kteří odmítají sloužit jako potrava pro děla v meziimperialistické válce.

Nejméně 200 000 lidí utíká z Ruska před Putinem vyhlášenou vojenskou mobilizací a další desetitisíce se vyhýbají mobilizaci na Ukrajině. Přesto některé hlasy tvrdí, že „množství dezertérů je tak zanedbatelné, že je divné o něm vůbec začít mluvit.“ Je třeba se vymezit proti těmto cynickým snahám „zneviditelnit“ lidi, kteří se rozhodli nesloužit armádě, dezertují nebo emigrují z politických důvodů. Hlasy těchto lidí musí být slyšet a je nezbytné jim poskytnout praktickou pomoc.

Protiválečné projevy zatím nemají dostatečnou podvratnou sílu potřebnou k zastavení války a právě proto je nutné vytvářet podmínky, které dalším lidem se sklony k dezerci usnadní přejít od úvah k činům. Nejdo o to si stoupnout na frontu mezi tanky obou armád a myslet si, že tím tím vojáky přimějeme složit zbraně. Jde o to, na mezinárodní úrovni dosáhnout podmínek, které dezertérům zajistí bezpečné zběhnutí a možnosti žít v jiné zemi bez rizika trestního stíhání a společenské stigmatizace.

V současnosti se odpůrci války v Rusku a na Ukrajině nemají témeř kam uchýlit. Jsou „vlastními“ vládami uvězněni mezi státními hranicemi, přičemž okolní země je odmítají přijmout a zajistit důstojné zázemí. Zůstane-li nadále volba lidí omezena na možnosti „buďto nuceně sloužit v armádě nebo čelit perzekuci“, těžko můžeme čekat nárůst dezerce. Je třeba dosáhnout otevření hranic nejen pro civilní běžence, ale také pro dezertéry armád na obou stranách válečné linie. Právě to totiž může výrazně oslabit válečnou dynamiku.

To se ale nikdy nepodaří vyjednáváním s různými vládami, které jsou pouze místními přisluhovači světového kapitálu, ani sociálně-demokratickou výzvou k „ústupkům v oblasti migrační politiky“. Naší jedinou zbraní pro nás, proletáře, je třídní boj, mobilizace v ulicích, sabotování ekonomiky a přímá akce proti permanentní válce… Teprve tehdy je vyděšená vládnoucí třída nucena ustoupit, což pro nás nikdy nebude představovat cíl boje, ale pouze okamžik, od kterého je třeba podniknout nové útoky proti celému tomuto světu bídy a války…

Ostatně, proklamace politiků kritizujících agresi ruské armády jsou projevem pokrytectví, když zároveň odmítají sdílet zázemí a prostředky s lidmi, kteří odmítají sloužit v armádě. A kromě toho, proč a jak by tito důstojní představitelé buržoazního řádu jednali jinak!? Je nezbytné důsledně stát proti putinovským agresorům stejně jako proti státníkům jiných zemí, kteří vlastní politikou umožnují armádě zachovat si svůj válečný potenciál. Jsou to vlády zemí ve kterých žijeme, které fakticky komplikují možnosti dezerce, čímž přispívají k pokračování války.

Ti, kterým jde o záchranu lidských životů, by měli uvažovat o tom, jak oslabovat bojeschopnost armád, o tom jak dostat vojáky z fronty, jak je přimět, aby vypověděli poslušnost, jak je motivovat, aby zbraně použili proti těm, kteří je nutí jít do války. Přemýšlejme o tom a organizujme přímé akce, které tyto úvahy přivedou ke konkrétním výsledkům.

Někteří anarchisté z regionu střední Evropy (listopad 2022)

Vzpoury v ruské armádě

Zdroj: https://antimilitarismus.noblogs.org/post/2022/11/09/vzpoury-v-ruske-armade/

„Nejde o to, jak by chaotické a bouřící se civilní obyvatelstvo mohlo v zuřivé bitvě silou zbraní porazit dobře organizované, disciplinované armády kapitalistických států, nýbrž o to, jak by masové hnutí mohlo zevnitř ochromit schopnost vojska efektivně bojovat a způsobit tak kolaps a rozpad ozbrojených sil státu.“

– Khaki rebelové

Ve všech válkách se dříve či později oběvují dezertérské tendence, různé druhy sabotáží a vzpoury ze strany řadových vojáků. Motivace lidí, kteří se těchto aktivit účastní mohou být různé a někdy i poměrně rozporuplné. Každopádně, vždy je to důležitý příspěvek k podvracení ozbrojených sil státu, díky čemuž dochází k oslabení schopnosti armády vést válku.

Navzdory prorežimní a válečné propagandě se šíří informace o mizerné bojové morálce vojáků v ruské armádě. Vojáci odmítají plnit rozkazy, dezertují a organizují vzpoury.

Například v uljanovské oblasti se 2. listopadu 2022 vzbouřilo více než 100 mobilizovaných mužů. O vzpouře ve výcvikovém středisku informoval opoziční informační kanál Rozzlobené Čuvašsko, podle kterého více než stovka zmobilizovaných vojáků odmítla odjet na Ukrajinu.

„Odmítáme se účastnit speciální vojenské operace a budeme bojovat za spravedlnost, dokud nedostaneme peníze slíbené naší vládou v čele s ruským prezidentem! […] Proč máme bojovat za tento stát a nechávát své rodiny bez podpory?“ Objevují se i prozaičtější výroky ve stylu „Byli jsme v prdeli“.

Vzpouru potlačily jednotky pořádkové policie OMON a národní gardy, přímo podřízené prezidentu Putinovi. Některé vojáky zatkla vojenská policie. Všechny prostory se zbraněmi v areálu byly rovněž zapečetěny. Všichni zadržení během vzpoury byli údajně propuštěni bez obvinění a celá jednotka se mohla na dva dny vrátit domů.

K další vzpouře mobilizovaných mužů došlo v Kazani. Mobilizovaní ve výcvikovém středisku protestovali kvůli podmínkám, ve kterých se nacházeli. Dostali zrezivělé automatické pušky, žádnou vodu ani jídlo a alespoň nějaké dřevo na topení. S vojáky přišel vyjednávat důstojník. Rychle však utekl kvůli výhrůžkám násilím.

Na veřejnost také unikl dopis, v němž Ruská námořní pěchota obvinila Vladimira Putina, že ji vedl k masakru. Obvinili v něm Putina, že s nimi zachází jako s „masem“, a vyčetli generálům, že je používají jako „potravu pro děla“. Demoralizovaní vojáci také tvrdí, že velitelé tají chaos v Doněcku a bagatelizují počet ztrát ze strachu, že budou pohnáni k odpovědnosti.

Dopis se objevil v době, kdy v ruských ozbrojených silách propukla vzpoura, během které 2 000 branců obklopilo generála Kirilla Kulakova a rozzlobeně na něj křičelo „Vypadni!“, „Hanba“ a „Pryč s [Putinovým] režimem!“.

V jednu chvíli během vzpoury bylo slyšet, jak velitel říká: „Odpovídám na vaše otázky…“. Jeden z rozzuřených odvedenců však zakřičí: „Zasranej generále, víš, kam nás posíláš.“

Jedna ze vzpour ruských vojáků dokonce vyústila ve smrt plukovníka, kterého údajně úmyslně přejeli tankem vlastní podřízení. O incidentu informuje deník Politico a další média. V běloruské nemocnici podle těchto zdrojů zemřel ruský plukovník Jurij Medveděv, který se stal obětí vzpoury vlastních podřízených. Podle deníku Politico ruským vojákům už došla trpělivost s velitelem, který je hnal vstříc smrti.

Přestože se vzpoury množí, i nadále bývají mnoha lidmi ruští vojáci stereotypně vykreslováni jako zfanatizovaní stoupenci putinova režimu. Je to ohromný problém, který je třeba řešit. Přestože ven prosakují informace o vojácích, kteří odmítají poslušnost, málo prostředků jde na síťování nebo na praktickou podporu dezercí, sabotáží a vzpour. Jestliže existuje nespočet iniciativ, které podporují civilní uprchlíky, mělo by být dost i těch, které zajistí podporu pro armádní vzbouřence.